My world

Mé srdce zaplesalo, teplé počasí se dostavilo. Vyloženě si užívám sukní tílek apod. Teď jsem to vlastně zakřikla, protože právě začal pořádný slejvák, ale doufám, že zítra už to zase bude OK

Jelikož už je červen, nastal čas plánovat prázdniny. Letos žádná dovolená k moři nebude, protože začínáme stavět domek, takže je to celé na mě, jak si něco zařídím.
První můj plán byl jet na měsíc do Anglie, našla jsem skvělou práci jako Activity Leader na dětském táboře. Příjemná práce za docela dost peněz. Posílala jsem přihlášku, ale neschopnost České pošty způsobila to, že při šla o 3 týdny (!!) později a tím pádem mi to nemohli vzít. Sucks!
Takže momentálně vymýšlím náhradní program, pojedu na English Camp jako každý rok. To je zatím vše. Chci totiž většinu části prázdnin pracovat, abych si vydělala peníze, které budu v září na něco potřebovat. A budu jich potřebovat hodně. S brigádama to však vypadá bledě,počítala jsem s tou Anglií … Táta v práci už moji pomoc moc nepotřebuje a pak jsem si domlouvala brigádu v Městských lázních, ale to vůbec nevím, jestli to vyjde. Na Vsetíně se prostě nic za slušné peníze najít nedá. Takže doufám, že se na mě štěstí usměje a vyjdou alespoň ty lázně. Nevíte o něčem třeba jednorázovém? Třeba dělání nějaké hostesky na akci atp.??
Pak bych chtěla na Hrachovku a na slovenský Hodokvas. Jsou tam I am X !! <3333 Ale to je zatím ve hvězdách. A co vaše plány na prázky a brigády?

Ano,ano, řítím se s výživným spotem o (ne)dalekém Španělsku.
Zpět jsem dnes přesně týden, ale zatím jsem nebyla v tom správném rozpoložení, abych napsala něco tak strašně dlouhého, jakým tento zápisek zajisté bude. Takže dámy a pánové, připravte se a pohodlně se prozatím usaďte do “luxusního” autobusu ….

- Den první a druhý-
Zhruba v 9 hodin ráno jsme se ve složení Já, moje mamka a Zuzz vypravili do Rožnova pod Radhoštěm. Přijeli jsme relativně brzo, takže jsme mohli sledovat, jak se na stanoviště našeho luxusního autobusu trousí opravdu podivní lidé. V hlavě se mi odehrávaly katastrofické scénáře, jak se s touto partou lidí (3 nechutní kluci a zbytek nudně vypadajících holek) nejspíše ukoušeme nudou. Pohlédla jsen na Zuzz a hned jsem věděla, že si myslí to samé. Nu, nevadí. Rovněž paní učitelka, co to jako měla celé na starost, nevypadala příliš sympaticky. Už jenom to, že měla v autobuse udělaný zasedací pořádek, mě vyděsilo k smrti. Popojedem.
Cesta byla příšerná, v luxusním autobuse fungovala kliamtizace pouze v půlce, zakázali nám chodit na autobusový záchod a slibovaný film nám pustili až v 11 hodin, kdy už všichni chtěli spát, ale nemohli, protože se po celém autobuse linuly hlasité skřeky z filmu Da Vinci Code. Takže asi tušíte, proč zmiňuju slovo “luxusní” ….
Cesta se protáhla o pouhapouhých 10 hodin (místo 24 h. 34 h.) a já jsem zaplatila za pár hodin spánku částečnou invaliditou. Nálada se zhoršila ještě víc, když jsme tam konečně přijeli, LILO a všecko se nám zdálo strašně odpudivé. Modlila jsem se, aby aspoň ten hotel byl obyvatelný, žádní švábi, krysy, a tak. Mé přání byly vyslyšeny. Získaly jsme spolu se dvěma holkama s naší školy pokoj v pěkném hotelu. Fakt, že z dvoulůžáku udělali čtyřlůžák a tím tak znemožnili veškerý pohyb, se mi už v tu chvíli zdál opravdu nepodstatný.
Následovala večeře, která mě nanejvýš překvapila a rozradostnila. Švédské stoly, velký výborného jídla. Takže to pak po celý pobyt bylo tak, že jsme se na snídani a večeři vždy pořádně nacpali
Večer jsme se se Zuzz vydaly na první procházku městem,na koktejl a zhodnotily jsme, že bydlíme v pěkném městečku s názvem Calella.

- Den třetí -
Ráno jsme vyjeli do asi hodinu a půl vzdálené Barcelony, jejíž prohlídku jsme měli rozčleněnou do 2 dnů. Dnes jsme měli projít Barcelonu historickou.
Vysadili nás na hlavním náměstí Plaza de Cataluňa, ktreé je fakt obrovské a soustřeďuje se tam hlavní dění. Odtud jsme šli po dlouhé a široké hlavní ulici La Rambla. Systém ulic je tu pro takové dezorientované lidi jako já opravdu výhodný, neboť jsou všechny další uličky připojeny kolmo k La Rambla. Prostě se neztratíte, vždycky dojdete na Ramblu Došli jsme do Barrio Gótico, neboli gotické čtvrti. Viděli jsme první římské opevnění města, gotický kostel sv.Eulelie a další gotické stavby, kterých si ty složité názvy nepamatuju. Každopádně ty úzké gotické uličky byly nádherné
Potom jsme sešli k přístavu, u kterého je velký pomník Cristóbal Colón, neboli Kryštof Kolumbus. Zde nám dali rozchod a my jsme mohli chodit další 4 hodiny kam se nám zachtělo. Původně jsme chtěly jít do obřího mořského akvária, ale naše schopná paní učitelka-průvodkyně nás špatně nasměrovala. Místo toho jsme omylem zabloudily do místních uliček lásky, kde to moc příjemné nebylo Tak jsme zbytek volného času věnovaly procházce Barcelonou a nakupováním v místních trzích a obchodech. Opravdu stačilo, nohy bolely
Autobusem jsme se poté dopravili na nejvyšší vrchol, kde byl nádherný výhled na celou Barcelonu.
Večer byl ve znamení chození po městě do 11ti večer (celkem se divím, že nás paní učitelky nechaly tak dlouho) ..

- Den čtvrtý -
Ráno trochu poprchávalo a bylo zataženo a my jsme i přesto jeli brzo do botanické zahrady v městě Blanes. Byla opravdu krásná, ale škoda, že jsme si nepočkali tak dvě hodinky, než se vyjasnilo, protože za deště si to člověk moc neužije. Pak nám v tomto malém nudném městečku, kde navíc v pondělí byly všechny obchody zavřeny, dali rozchod nesmyslné 3 hodiny (!). Asi za hodinu jsme už měly prošlé místní trhy s víceméně stejným vietnamským zbožím jako u nás … Tak jsme si sedly, dojedly řízky a zbylé dvě hoďky strávily na molu natáčením přiblbých videí…
Po příjezdu jsme šli hrát na pláž fotbal. Tohle nikdy nezkoušejte, koledujete si o zrasené nohy. Běhání v písku a kopání do míče není zrovna ideální  Dokonce jsem se odvážila a vrhla se poprvé a naposledy za tento zájezd do vln ne zrovna teplého moře

- Den pátý -
Zase Barcelona, tentokrát moderní. První zastávkou byl výtvor geniálního architekta Gaudího - Chrám Sagrada Familia. Prohlídli jsme si ji zevnitř i zvenku, fakt nádhera. Má být prý dostavena nejdříve v roce 2030, tak to jsem zvědavá.
Poté jsme se přesunuli na opačný konec, do Parque Guell. Návrh parku vytvořil rovněž Gaudí. Je strašně obrovský a fakt parádní, strašně to Barceloňanům závidím. Úplně jsem se tam zamilovala do těch typických mozaikových laviček :))
Následně jsme jeli na stadion FC Barcelona - Camp Nou. Bylo pro mě logické, že si ho prohlídneme i zevnitř, ale to už bych asi chtěla moc. Se slovy “Tak si to nafoťte a za 5 minut v autobuse” jsme teda byli vyhnáni fotit. Potom nás zase vysadili na Plaza de Cataluňa a měli jsme opět asi 4 hodinový rozchod, abychom si prošli, co chceme. Se Zuzz jsem to už měly naplánované, takže paráda. Nejdřív jsme se šli najíst do Mekáče (To víte, chtěla jsem zkusit, jak chutnají španělské hamburgery XD Ne, je to jedna z mála restaurací, které jsou pro chudé studenty jako já cenově přístupné, jinak menu okolo 15 euro…) a potom jsme se vydali na misi s názvem “Museo del Perfumes“. Toto muzeum jsme s menšími obtížemi našly a stálo to za to. Sledovat vývoj parfémů od římských vykopávek až dosud je vážně zážitek. Nebo jsem třeba zjistila, že Escada má od svého vzniku naprosto stejné flakonky jako má dnes Vedle ní stojí další výtvor Gaudího, Casa Batló. Škoda, že nebyl čas prohlédnout si ji i zevnitř.
Času už moc nezbývalo, a tak jsme ještě oběhly pár obchodů a zakoupily obě stejnou úžasnou ultra krátkou sukni a pak se jelo zase zpět směrem hotel…

- Den šestý -
I přes protesty učitelek jsme si vydobili návštěvu prý největšího aquparku ve Španělsku- Marinelandu. Teplo sice moc nebylo, ale ty tři hodinky, co jsme tam strávili byly fajn. Tobogány mě trochu zklamaly, na milovnici adrenalinu jako jsem já byly moc suché :)) byl tam akorát jeden, kterého jsem se upřímně bála. Představte si hodně velké a strmé Účko, téměř do pravého úhlu. Z toho se jelo na jednom nafukovacím kruhu pro dva. Zážitek. Mám dokonce i video, jak na tom řveme
Autobusem jsme potom dojeli do Blanes, odkud nám vyjížděla loď. Tou jsme jeli asi hodinu a půl do městečka Tossa del Mar. Tam jsme si daly pizzu a zabloudily až do původního opevnění tohoto města. Z toho jsme měly opravdu zážitek. Byly tam takové mosazné či jaké sochy. Samozřejmě, mě aby nějaká kravina nenapadla. Začala jsem na ty sochy navlíkat mikiny, baťoh, sluneční brýle, foťák.. No prostě všechno, co bylo po ruce. Vznikly z toho opravdu originální kreatury, lidi se tomu smáli a hned to po nás začli opakovat
Cestu zpět jsme prožili zase na lodi, ale tentokrát jsme jeli až do Calelli, asi 2 a půl hodiny. Všechny to tam ukolébalo, akorát mě a Zuzz ne, a tak jsme si dělaly srandu z mladého pana … ? Jak se říká takovým těm pánům na lodi?? Tak třeba námořníka XDD Pak nám za odměnu, že si z něho děláme srandu, nabídl nějaké malé donuts dokonce :DD

- Den sedmý -
Poslední den prohlídek. Nejdříve město Figueres, které je rodištěm Dalího. Šli jsme do jeho muzea, které je uděláno původně z divadla. Je fakt obrovské. Ty Dalího obrazy a jiné geniální výtvory vážně vyžadují nad tím pořád přemýšlet . Na konci jsem zhodnotila, že některé obrazy jsou opravdu parádní, ale jinak je ten Dalí docela psycho. To by člověk nevěřil tomu jeho nazírání na svět. Zvláštní člověk.
Posledním bodem programu bylo město Girona, kde se prolínají tři kultury- arabská, židovská a římská. Je tam strašná spousta památek, ať už větších či menších. Byli jsme tam v době slavností květin Temps de Flores. Všechny památky byly opravdu netradičně vyzdobeny květinami a všude byl  vstup zdarma. prošli jsme si arabské lázně a další památky, jejichž jména si nepamatuju, ale mám je na fotkách.
Byl však konec zájezdu a mě už nezbývalo jak jídlo, tak peníze. V tu dobu jsem měla hlad, žízeň a špatnou náladu, bylo strašné vedro a já jediné , co jsem v tu chvíli chtěla, bylo najít nějakou levnou restauraci (Mekáče tam nevedou), najíst se a napít. A tak jsme ji našli, mě se spravila nálada a jeli jsme domů :))))))))

Večer už jsem se musela sbalit, naposledy jsme si se Zuzz prošly naše městečko, naposledy  jsme dotěrným Španělům odpověděly, že na diskotéku ani na pokoj s nimi nepůjdeme, ulehly jsme, a druhý den jsme vyrazili směr Česká republika….
—————————

Nad tímto zápisem jsem strávila asi nejvíc času za tu dobu, co bloguju. Tak si toho važte. Nedělám si iluze, že by to někdo četl celé, ale pokud by se nějaký odvážlivec přece jen našel, napiště do komentů  a já se před ním opravdu hluboce pokloním ;))

Fotky budu určitš postupně přidávat, ale je jich strašně moc a čekám ještě na fotky od Zuzz a dalších lidí, co třeba i nás fotili …

Chtěla jsem napsat ještě nějaké zážitky z Prahy, ale asi tak učiním až později .

Právě jsem si dopekla perník na cestu, mám sbaleno tak 1/5 toho, co si mám vzít a to už skoro nemám místo v tašce. To zas bude boj
Zítra ráno odjíždíme cca v 9 hodin, děsím se té cesty v autobuse. Jedeme 1 den a něco, nevím, jak to přežiju. Nesnáším dlouhé cesty v autě, natož tak v autobuse… Chtěla jsem si vzít s sebou moje malé přenosné DVD, ale asi to nemá smysl, po 2 hodinách se mi vybijou baterky a co pak. Zájezd je polopenze, takže doufám, že nebudu zmírat hlady. Jinak už se strašně těším. Právě jsem se dívala na počasí v Barceloně a je tam JEN 18 stupňů, takže jsem velmi zvědavá, jak se budeme celý jeden den koupat v největším španělském aquaparku Marinelandu…
Stručný program :
1.den : Cesta
2.den : město Figueres-Dalího muzeum ; příjezd do hotelu na Costa Brava
3.den : Barcelona historická
4.den : město Blanes ; projížďka lodí do nejkrásnějšího městečka Katalánie Tossa del Mar
5.den : město Girona
6.den : Marineland
7.den : Barcelona moderní
8.den : Dopoledne odjezd
9.den : Příjezd 

Dneska jsem vyloženě vyšokovaná. Měla jsem  4ku na vysvědčení z matiky a nejen, že jsem si ji na čtvrtletí spravila na 2ku, ale dnes jsem dostala 1 z ČTVRTLETKY! Vůbec jsem to nečekala,když jsem tu písemku dostala do ruky, myslela jsem, že špatně vidím. Navíc se ta čtvrtelka třídě vůbec nepovedla, bylo jen 7 jedniček a 2 dvojky. Zbytek 3,4,5 ..
Proud of myself <3

Proběhlo menší stěhování. Důvod? Po čtyřech letech na staré adrese se o ní dozvěděl někdo, kdo neměl. Mrzí mě to, ale změna je život. Od středy se nacházím v Praze a zítra jedu domů. Oslavila jsem 17té narozeniny.  V pátek odjíždím do Španělska. Jsem docela šťastná, až na maličkosti. Chtěla bych toho napsat strašně moc a zároveň se mi nechce psát vůbec nic